neděle 1. listopadu 2009

Halloween!!!

Když se řekne tohle slovo, většina dětí si představí "Hrozně moc sladkostí". A po včerejšku musím říct, že je to pravda, má to fakt něco do sebe... :-)

V pátek jsem se do školy teda nakonec převlekla, byla jsem Flapper, asi pro to není český výraz, je to prostě žena z dvacátých let. Měla jsem takové střapaté šaty, korále a chlupatou šálu. Byla jsem překvapená, jak málo lidí ve škole mělo nějaký kostým. Většinou to byli seniors jako já, ale i nějací mladší se převlekli, ale většinou to všichni berou jakože v posledním ročníku si taky vemou kostým do školy. Fakt jsem se musela usmívat, když jsem potkala na chodbě tučňáka, teletubbies, nebo čarodějnici :-D.
Když jsem přišla ze školy, vyřezávaly jsme s Vivian a dalšíma dvěma holčičkama od známých dýně! První se to muselo vydlabat, není to uplně plné něčeho, jenom jsou tam takové "vlasy" vevnitř přichycené na stěnách a semínka (které se pak usuší a opraží se solí a je to hrozně dobré), a zabere to podle toho jak čisté to chcete mít, já jsem to dlabala asi 20 minut. Pak jsme si na to tužkou nakreslily tvary co jsme tam chtěly mít, nožem to lehce vyryly, a pak tím nožem vyřezaly. Moc to nevonělo, ale je to tady taková pěkná tradice. Pak se dovnitř dá svíčka a postaví se to za tmy před dům. :-)

Večer jsem byla pozvaná na "housepárty" v kostýmech ke kamarádce Jenny. Většinou jsou párty až v sobotu, kdy je Halloween den. Netěšila jsem se tam, spíš jsem se bála že tam budu sedět někde v koutě sama, ale nic takového se nestalo! Od mojeho příchodu až do konce jsem se fakt bavila, a byla jsem tam víc než tři hodiny! Přijali mě mezi sebe, bylo tam plno jídla, hráli jsme hry, povídali si, tancovali (fakt mě zaujal americký styl tance - nekontrolované skákání na jakýkoliv typ hudby :-D) a fakt tady dodržujou (nebo aspoň tam kde jsem byla já), že se alkohol nepije!! Ale aj přesto to byla sranda... :-)

V sobotu jsme před šestou přijeli ke známým, povečeřeli jsme tam, a když už byla po šesté tma, vydali jsme se žebrat o sladkosti... Bylo nás pět dětí, co jsme vždycky utíkali od domu k domu s taškou (jenom domy u kterých venku svítilo světlo), zaklepali, a zakřičeli Trick or treat!! Znamená to, že buď nám dají něco dobrého (treat), nebo jim uděláme něco špatného (trick) :-D. Sice nevím co bychom udělali, ale vždycky každý něco dal. Někdo dal jednu sladkost, někdo třeba 4, u někoho jsme si mohli vybrat sami, jinde nám oni naházeli do tašek. Nejmladší Bryana mě skoro celou dobu držela za ruku, a běhaly jsme spolu, a říkala mi co je dobré a tak...:-) Některé domy byly fakt úžasně vyzdobené a některé i se strašidelnýma zvukama. Lidi byli strašně milí, vždycky rádi něco dali, a na mě se vždycky tak usmívali (většina puberťáků už v 17 žebrat nechodí)! Ale to mi nevadilo, sem tam se někdo zeptal, tak jsem jednou říkala že je to můj první halloween, a 2x že jsem z Česka...
Prochodili jsme okolí, a vrátili se k domu známých, kde jsme si podle zvyku seřadili a přepočítali sladkosti. Bylo toho fakt docela dost! Někomu to prej vydrží třeba do Vánoc... já si na to dávám tak týden :-D


Dneska přijely holky co jsme s něma včera chodily, a šly jsme na koloběžky a hrály jsme hry před domem, a a říkaly mi že by chtěly abych je někdy večer hlídala! :-D Pak jsme jeli na oběd na pizzu- měly jsme Carol, Vivian a já dohromady jednu velkou mozzarelovou s bazalkou, a byla fakt obrovská, snědla jsem dva a půl kousku a byla jsem úplně plná... ale teda fakt dobrá.

Celkově mám z Halloweenu fakt skvělý zážitek, jsem ráda že jsem mohla byt s pravýma "dětma" a vidět jak to prožívají, a zároveň jsem mohla být na americké Halloweenské party s teenagerama :-)

2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Ahoj Karolínko, dýni máš krásnou i kostým se mi líbí, sluší Ti. Příští rok zasadím dýni a ty nám ukážeš, jak se dělá výzdoba na hallowen. Zdraví babi Liba

Anonymní řekl(a)...

Ahoj Kájo,
se máš strašně Ti závidím ten život bez rodičů, bez ségry, nemusíš venčit když prší, jezdíš si po výletech, nemusíš umývat nádobí a schody a běhat do kopce na "lesák". To je život.
Pěkně si to užívej budeš na to vzpomínat celý život.
Moc Tě pozdravuji

soused Laďa L.