středa 25. srpna 2010

Už je to rok...

Celé prázdniny čekám až to na mě přijde, sednu si k počítači a napíšu něco na ukončení, ale nějak to na mě za celou dobu nepřišlo! Tak napíšu aspoň dneska, protože je to přesně rok, co jsem odlítla do USA! :-)


Nejlepší kamarádky - zleva Hayley, Elise a Alex
Než jsem odjela, kamarádky mi udělaly něco jako rozlučkovou párty, na které byli všichni moji nejlepší kamarádi, a grilovali jsme, a na moje přání jsme se dívali na Protivný sprostý holky v angličině, protože v češtině už je znám nazpaměť :-)




Odjezd byl smutný, brečeli jsme všichni, a od rodiny jsem dostala na památku stříbrný medailonek, na kterém je vyryté zepředu K, zezadu počáteční písmena všech našich jmen: D, C, V a K, a vevnitř jsou na jedné půlce hostrodiče, a na druhé Vivian se mnou. Dali mi to v restauraci, kdy už jsem měla v kufry v autě, a ještě jsem je pozvala na poslední večeři před odletem.... Na letiště se mnou jela i nejlepší kamarádka Alex, od které jsem na památku dostala stříbrný náramek, na který se dají dokupovat přívěšky, a rovnou mi na to koupila srdíčko. Kamarádka Elise, se kterou jsme někdy zpívaly, a doprovázela jsem ju na klavír, mi dala přívěšek s notama, a Vivian takový zapletenec- symbol přátelství.
Do letadla jsem odcházela uplně červená a uslzená, váha u kufrů mi vyšla tak tak, a příruční tašky můžu mít dvě, ale já jsem si vzala třetí papírovou s oblečením které bych si na sebe navlekla kdyby bylo potřeba, ale protože už bylo 11 večer a všichni (jak mi bylo řečeno) chtěli jít domů, tak tomu nikdo nevěnoval pozornost.... V letadle jsem akorát musela přemístit jednu paní, protože si spletla sedadlo asi o 12 řad, a tvrdila mi že je to její místo :-D
Doma na letišti jsem si vyzvedla své obří dva kufry, vzala svoje 3 příruční tašky, a to už ke mně šel celník, a ptal se... kde jsem byla, jak dlouho, co tam, co jsem si tam koupila, kolik to stálo, a pak mi zrengenovali všechny zavazadla, musela jsem jim ukazovat že má můj počítač opravdu českou klávesnici na notebooku, už jsem myslela že budu muset dokazovat i to že hraju na ten saxofon, který byl v kufru, ale na to jim stačilo jenom moje slovo :-) no a pak už mě tam čekali rodičové s velkým kusem anglické! Můj první dojem z Česka zase byl takový že to tu smrdí (všude samí kuřáci) a že je to tu špinavé a malé, ale stejně jsem byla ráda že jsem zase doma a mám zase svoji svobodu! :-)




Už mě stihla navštívit i kamarádka Sarina na začátku prázdnin na 2 týdny, a hrozně jí tady chutnalo hlavně jídlo, a tak celkově se jí tu líbilo. Snažila jsem se jí ukázat všechno co se ve Zlíně dá (ikdyž toho tu moc není :-D) a taky Prahu...

Teď bych tady chtěla napsat pár věcí, které, kdybych já věděla hnedka na začátku, mohlo být všechno ještě lepší:
  • Dejte si sport nebo něco po škole HNEDKA od začátku roku, já jsem čekala že nám řeknou "Tak a od teďka se zapisujte do sportů", ale nic takového se nestalo!
  • Nepočítejte s tím že jsou ochotní všichni Američani! Já jsem měla problémy s tím dostat se domů třeba po muzikálu nebo po softballu, a bylo málo takových, kteří se zeptali jestli nepotřebuju vzít, ikdyž už mohli třeba sami řídit
  • Jídlo - dají se tam sehnat i podobné věci jako u nás, když víte jak se to jmenuje, třeba Polska Kielbasa, ale takové věci jako krocan, krocaní šunka, nebo i kuřecí šunka mi tam moc teda nechutnaly...

Přeju hodně štěstí všem studentům kteří právě odletěli, nebo kteří se chystají, ať máte aspoň takový zážitek jako mám já! :-)