Můj poslední školní den byl pěkný, ale jak jinak než smutný. Většinu tříd nemám se výma vrstevníkama, ale v Dějepisu mi tleskali a učitel o mně říkal že na mojem psaní poznal že sem se zlepšila, v Matice jsme úplně normálně probírali dál, akorát jsem poprvé absolutně nedávala pozor a už mi to bylo jedno.
V angličtině jsme se vyfotili, a pak měli prezentace našich závěrečných projektů, ale měli jsme málo času, takže asi na 10 lidí se nedostalo, včetně mě, ale on se na ty prezentace podívá sám a oznámkuje, takže má asi 7mi hodinová práce nepřijde na zmar. Ve francouzštině jsem udělala svůj závěrečný projekt - "Jaký byl můj rok" francouzsky = napsané anglicky a tak trochu přeložené a upravené v překladači, protože mi to francouzsky jaksi nemyslí :-D děcka přemluvili učitelku ať kvůli mně - jedinému seniorovi jdeme ven, a seděli jsme v kroužku a oni se mě ptali na česko, a pak jsme hráli hry. V Piano lab jsme měli jídlo spojené s orchestrem hned vedle, no a ve Sboru jsme všichni přinesli jídlo (já jednohubky- asi chutnaly, jelikož

hned zmizly :-D) pak jsme se společně vyfotili, a pak se učitel rozhodl že mě rozbrečí, tak o mně začal říkat že takové ty věci co člověka dojmou, jako že učí 6 let a že nepotkal někoho jako sem já a takové a takové, takže se mi úsměv na tváři proměnil v pláč..... Děcka pak za mnou chodily, objímaly mě a ujišťovaly že se ještě uvidíme než odjedu - což už je za 23 dní!

Ve středu sme měli poslední softballovou hru, a mně se poprvé za celou dobu podařilo nejenom doběhnout na první metu, ale aj na druhou, třetí a až domů!!! Podařilo se mi to i podruhé, ale protože mezitím vyoutovali kámošku, tak se můj druhý bod nepočítal, ale měla sem neskutečnou radost, že se mi to aspoň jednou za život povedlo, ikdyž to byla poslední hra kterou jsme hrály tento rok.

Po hře byla u kamarádky doma "Pasta dinner" na které je pizza a těstoviny a povídaly sme a jedly - přišla i náš coach, batikovaly a podepisovaly si trička, a dělaly S'mores - sušenka, opečený marshmelow na ohni a čokoláda. S'more je zkráceně "some more" na znamení toho že když máte jeden, tak hned chcete další :-)

Před týdnem v pátek 21. jsme asi měli největší akci roku - Prom. Holky si kupují šaty za stovky dolarů aby si je na sebe v ten večer vzaly, a na několik roků schovaly do skříně. Pozvaní jsou všichni Juniors (třeťáci) a Seniors (čtvrťáci), ale můžou tam jít i Freshmen (prváci) nebo Sophomores (druháci), když jsou pozvaní někým starším. Většinou se kluci ptají holek, a i já jsem měla prom date :-)

V den D mohli všichni kdo jdou na ples donést potvrzení a odejít už v 11 ze školy, aby mohli jít k holičovi, malovat, jít na manikúru....
Já jsem teda odešla taky, protože jsem nechtěla být
nejstarší člověk ve škole, a šla jsem rovnou k nejlepší
kamarádce Alex, která jela na profesionální kosmetiku
i vlasy, a pak jsme se oblekly, a už začali přicházet
kamarádi, se kterýma jsme se domluvily, a kteří byli
s náma v limuzíně. Byli tam taky jejich rodiče, a fotili
miliony obrázků svojich ratolestí a jejich partnerů,
nebo samotné, nebo s kamarádama, vpravo na fotce je většina holek - některé šly bez partnera, a potom ty, které jsme měly "date", tak jsme se fotili společně. Jít bez partnera vůbec nevadilo - aspoň na našem promu, protože jsme většinou tancovali všichni v kroužku lidí.


 No a nakonec ještě společná fotka u limuzíny, a odjeli jsme na místo konání.

Ukázali jsme lístky, fouknuli jesli nemáme v krvi alkohol, a pokračovali do sálu, kde hrála hudba, lidi stáli, obdivovali se, fotili každý s každým, a čekali jsme na jídlo. Po stolech nás pouštěli do místnosti s jídlem, kde jsme si nechali dát co jsme chtěli a zase se vrátili sednout. Občas jsme šli tancovat, pak na zmrzlinu se vším možným toppingem co si dovedete představit, a zase tancování......

Moje nejlepší kamarádka Alex (vpravo) a druhá nejlepší Elise

V jedenáct hodin prom oficiálně skončil, a limuzína nás zavezla do restaurace iHop. Někteří měli ještě hlad, já teda po tom všem jídlu a sladkém ne, tak jsem si dala horké mléko, a z toho bylo pozdvižení - paní servírka aj děcky vypadaly že nikdy nikoho neviděli dát si horké mlíko. Pak nás zase
limuzína vzala k Alex domů, a z tama nás už
vyzvedávali rodiče. Celkově jsem si to užila, hlavně
protože jsem tam byla se svýma nejlepšíma
kamarádama které mám ráda :-)












Tady je pár fotek z posledního měsíce (zbytek je na rajčeti):

Koncert školního sboru

Se Sarinou v Bostonu

Nakupování :-)

Čekám na první metě abych běžela na druhou

Kamaráda z týmu - Emi, jíme nejslavnější zákusek - Cupcake

První S'more v životě

Moje skříňka č.49

Učebna matiky

S kámošem Peterem na našm posledním obědě

Milovaný Steinway v chorus roomu na kterém jsem strávila hodiny a hodiny

S Hayley- hodina francouzštiny venku

Kamarádi :-)

Zbývá mi jeden školní den!

Vůbec tomu nemůžu uvěřit, jak rychle to uteklo, ale protože jsem Senior (čtvrťák), jdu zítra do školy naposledy..... zbytek týdne jsou už jen seniorské testy, které nemusím psát, protože nemám známku horší než B, a další týden budeme mít Senior week, kdy půjdeme všichni na pláž a na loď okolo Bostonu, a mít Barbecue party, a taky zkoušky na graduaci, která je v neděli, 6.června. Já nedostanu Diplom jako všichni ostatní, ale certifikát že jsem tady rok studovala.
Se školním sborem a Passing notes jsme měli poslední koncerty, krapet mě to dojalo, ale to nejhorší teprve přijde.....
Se softballem máme poslední 2 hry zítra a pozitří, a tím to taky končí - zrovna když už jsme si byly všechny v týmu blíž...
Taky čím víc se blíží konec roku, tím větší kamarádka jsem se všema, podnikáme víc věcí dohromady- takže je míň času, a vím že se mi bude po hodně lidech stýskat...hlavně okolo hudby jsem tady poznala úžasné lidi, což mě vůbec nepřekvapuje :-))

Mám toho ještě hodně co napsat, ale už je pozdě a nechci zaspat na svůj poslední školní den, takže zbytek napíšu  zítra nebo tak :-)
(Fakt!)

Už jenom 49 dní!

V půlce dubna byly další týdenní prázdniny, tak jsem jela za svou vzdálenou tetou do hlavního města USA - Washingtonu D.C. (to že D.C. znamená District of Columbia, a že je to samotné město jen tak - není v žádném státě, jsem se dozvěděla až tady :-)).
Viděla jsem všechny možné muzea a prohlíky které se za ten týden dalo. Postupně jsem byla ve většině Washingtonských nejslavnějších muzeí a galerií, celému okruhu se říká The National Mall. Za vstupy se neplatí, jenom každý musí projít "rámem" a nechat si prohledat tašku.


V muzeum Air and Space bylo vystavené historicky první letadlo, které vynalezli bratři Wrights

a taky model první umělé družice Sputnik, opravdový Měsíční kámen, věci které si dřív kosmonauti brali do rakety, a "vnitřek" rakety a dalo se tama i jít.

V Natural history muzeum byli od prvních ryb a hlodavců, přes dinosaury a mamuty, opi a první lidi až po současnost. V jedné místosti byla "atrakce", kde se lidi vyfotili a počítač z nich udělal člověka neandrtálského. :-D


V Muzeu of National history byly všechny možné historické věci, první mince, motory, auta, vlak, výstava prazidentů, Declaration of Independence, válkečné oblečení, světové války - měli tam video o Německu, a když jsem šla kolem, zrovna říkali Czechoslovakia, tak jsem se podívala, a říkali o tom jak jsme se stali Protektorátem.

Z těch venkovních památek jsem viděla samozřejmě The White House, který je od cesty dál než se zdá. U plotu je namačkaných plno lidí, obdivují, a všichni se fotí. Já jsem nemohla zůstat pozadu :-)

Washington monument (170m) je obelisk který je vidět snad ze všech koutů Washingtonu, protože mají zákon, že žádná budova nesmí být vyšší než Capitol, takže žádné mrakodrapy. Dá se jít i nahoru, ale většina muzeí, včetně vyhlídky na obelisku, se zavírá v 5 hodin, takže to už jsme nestihly. Ty malé věci okolo jsou vlajky, ale je jich víc než 50.

U Lincolnova památníku je pořád neskutečné množštví turistů
a výprav. Lincoln sám sedí vevnitř - docela vysoko, hlídaný policisty, obklopený lidma. Mezi jeho památníkem a Washingtonovým monumentem je Reflecting pool, ve kterém se obelisk odráží.

Capitol je sídlo Americké vlády a koná se tam taky Inaugurace Amerických prezidentů.

Na zelené plošině v National mall jsou občas ohňostroje, nebo koncerty, když jsem tam byla já, byl tam nějaký koncert, hrozně moc lidí, a Avataři tam chodili, a fotili se s lidma. Taky jsem byla vystrčená na fotku a docela z něho šel strach :-D





Potom jsme jeli na okraj Virginie na vodopády - Great Falls, a potom zpátky do D.C. podívat se na Albertka, na kterého se může jako na jedinou sochu, vylézt - toho využívaly hlavně děti. 










Washington celkové je krásné zelené město, a navíc, všude je snadná doprava metrem. V National theatre jsme s tetou byly - Šumař na střeše, to bylo úplně perfektní, a taky na koncertě New Yorské vokální A cappella skupiny - Straight no Chaser, a to byl teda zážitek.

Tetin manžel se vzdal svého lístku které
měli od ledna, tak jsme šly s tetou spolu. Seděly jsme ve druhé řadě, a nemohly jsme si to vynachválit! Na konci celý sál stál a tleskal, takže přidali písničku, ale pak zase všeci stáli a tleskali, a oni už došli bez mikrofonů, a zazpívali ještě jednu. :-)
Poslední večer mě teta s rodinou vzali do restaurace, ze které se po deváté večerní stává Gay club, a taky to tam tak vypadalo, ale všichni byli strašně příjemní a výborně tam vařili :-))

Dneska mám přesně 49 dní do odjezdu, a to už je fakt za pár..... Pořád čekám na to až se jednou ráno probudím a budu si moct říct "tak, a teďka už umím anglicky", ale zatím bych to o sobě rozhodně netvrdila. Jako senior mám 17 školních dní do konce roku a to fakt není moc! Po těch týdenních prázdninách sem se do školy fakt těšila, a když myslím na to že to tady zachvilku nadobro opustím, cítím se na jednu stranu šťastná že budu zase s těma kteří mi tu hrozně chybí, ale na druhou stranu smutná, protože mi tady hodně lidí bude chybět.
Softball mě pořád baví víc a víc, ještě jsem sice nehrála žádnou hru, ale už jsem schopná něco do té levé ruky chytit, takže možná budu už příští týden hrát :-)


Příští článek bude snad dřív... :-D Mějte se!