středa 25. srpna 2010

Už je to rok...

Celé prázdniny čekám až to na mě přijde, sednu si k počítači a napíšu něco na ukončení, ale nějak to na mě za celou dobu nepřišlo! Tak napíšu aspoň dneska, protože je to přesně rok, co jsem odlítla do USA! :-)


Nejlepší kamarádky - zleva Hayley, Elise a Alex
Než jsem odjela, kamarádky mi udělaly něco jako rozlučkovou párty, na které byli všichni moji nejlepší kamarádi, a grilovali jsme, a na moje přání jsme se dívali na Protivný sprostý holky v angličině, protože v češtině už je znám nazpaměť :-)




Odjezd byl smutný, brečeli jsme všichni, a od rodiny jsem dostala na památku stříbrný medailonek, na kterém je vyryté zepředu K, zezadu počáteční písmena všech našich jmen: D, C, V a K, a vevnitř jsou na jedné půlce hostrodiče, a na druhé Vivian se mnou. Dali mi to v restauraci, kdy už jsem měla v kufry v autě, a ještě jsem je pozvala na poslední večeři před odletem.... Na letiště se mnou jela i nejlepší kamarádka Alex, od které jsem na památku dostala stříbrný náramek, na který se dají dokupovat přívěšky, a rovnou mi na to koupila srdíčko. Kamarádka Elise, se kterou jsme někdy zpívaly, a doprovázela jsem ju na klavír, mi dala přívěšek s notama, a Vivian takový zapletenec- symbol přátelství.
Do letadla jsem odcházela uplně červená a uslzená, váha u kufrů mi vyšla tak tak, a příruční tašky můžu mít dvě, ale já jsem si vzala třetí papírovou s oblečením které bych si na sebe navlekla kdyby bylo potřeba, ale protože už bylo 11 večer a všichni (jak mi bylo řečeno) chtěli jít domů, tak tomu nikdo nevěnoval pozornost.... V letadle jsem akorát musela přemístit jednu paní, protože si spletla sedadlo asi o 12 řad, a tvrdila mi že je to její místo :-D
Doma na letišti jsem si vyzvedla své obří dva kufry, vzala svoje 3 příruční tašky, a to už ke mně šel celník, a ptal se... kde jsem byla, jak dlouho, co tam, co jsem si tam koupila, kolik to stálo, a pak mi zrengenovali všechny zavazadla, musela jsem jim ukazovat že má můj počítač opravdu českou klávesnici na notebooku, už jsem myslela že budu muset dokazovat i to že hraju na ten saxofon, který byl v kufru, ale na to jim stačilo jenom moje slovo :-) no a pak už mě tam čekali rodičové s velkým kusem anglické! Můj první dojem z Česka zase byl takový že to tu smrdí (všude samí kuřáci) a že je to tu špinavé a malé, ale stejně jsem byla ráda že jsem zase doma a mám zase svoji svobodu! :-)




Už mě stihla navštívit i kamarádka Sarina na začátku prázdnin na 2 týdny, a hrozně jí tady chutnalo hlavně jídlo, a tak celkově se jí tu líbilo. Snažila jsem se jí ukázat všechno co se ve Zlíně dá (ikdyž toho tu moc není :-D) a taky Prahu...

Teď bych tady chtěla napsat pár věcí, které, kdybych já věděla hnedka na začátku, mohlo být všechno ještě lepší:
  • Dejte si sport nebo něco po škole HNEDKA od začátku roku, já jsem čekala že nám řeknou "Tak a od teďka se zapisujte do sportů", ale nic takového se nestalo!
  • Nepočítejte s tím že jsou ochotní všichni Američani! Já jsem měla problémy s tím dostat se domů třeba po muzikálu nebo po softballu, a bylo málo takových, kteří se zeptali jestli nepotřebuju vzít, ikdyž už mohli třeba sami řídit
  • Jídlo - dají se tam sehnat i podobné věci jako u nás, když víte jak se to jmenuje, třeba Polska Kielbasa, ale takové věci jako krocan, krocaní šunka, nebo i kuřecí šunka mi tam moc teda nechutnaly...

Přeju hodně štěstí všem studentům kteří právě odletěli, nebo kteří se chystají, ať máte aspoň takový zážitek jako mám já! :-)

2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Ahoj. Zajímalo by mě jak se postupně vyvíjela tvoje úroveň AJ. Já sice teď celkem dobře rozumím (hlavně díky seriálům s titulky) ale nedokážu si představit že bych dokázal dávat dohromady složitější věty, podmínky, předpřítomný čas atd. atd. Tak by mě jen zajímalo jak to šlo. Jestli se to člověk naučí tak nějak sám atd. :-) Díky za odpověď.

Kája řekl(a)...

V té Americe se gramatika zas tak moc neprožívá, hodně jich tam mluví gramaticky špatně... Když jsem tam přijela, tak se většinou snažili mluvit pomalejc, a když nevím nějaké to slovíčko tak sem to buď domyslela, a nebo se zeptala. Takové ty věty s předpřítomným časem mám pocit že jsem tak nějak naposlouchala, a pak to tak používala, ale určitě nebylo všechno správně, a doteď mám pořád co zlepšovat... A taky jsem se ze začátku snažila všechno vyjádřit co nejjednodušejc, a pozdějc už jsem prej ty věty rozvíjela :-) Snad je to dostatečná odpověď :-)