Prázdniny a smutná věc

Prázdniny v půlce února byly úžasné.

První jsme jeli do Vermontu, do paláce rodičů srpnové nevěsty, kteří tam zrovna nebyli, a hrozně se nám tam líbilo. Hned první večer jsme rozdělali oheň v jednom z krbů, a ugrilovali lososa na večeři.

Další dny jsme dělali výpravy třeba do Darkmouth - docela malého městečka s vyhlášenou univerzitou, a obchodem s čokoladovýma dobrotama. Taky lyžovat jsme jeli, do takového obrovského střediska, jenom na jeden den, ale i tak to bylo super. S Vivian jsme pekly cookies, a fakt se nám povedly - to dělá ta čokoláda :-D, dívali se trochu na olympiádu, skládali puzzle, po částech několik dní, a já jsem po dlouhých večerech u krbu přecetla docela hodně z knížky do angličtiny - The Kite Runner (Khaled Hosseini) a jestli někdy nebudete mít co číst, tak tohle je fakt skvělá knížka, v češtine je to Lovec draků.

S kamarádkou jsme se domluvily ze půjdem do kina až se vrátíme, a šly jsme na Dear John... Líbilo se mi to, ale nebylo to tak skvělé jak jsem čekala. Avatar se mi líbil daleko vic. Po kině jsme jely k ní domu, do “sklepa” - většina Američanů se středoškolskýma dětma má dole takový "pokoj", kde můžou jít s kamarádama, většinou je tam televize, různé hry, DVD,..... a oni měli Wii, které máme aj my, ale oni na něm měli jinou hru - Beatles, a měli 3 plastove kytary, jedny bicí a mikrofon (je jich 5 sourozenců) a do rytmu Beatles písniček jsme mačkali tlačítka na kytaře, které se ukazovaly na televizi, nebo na buben, a aj zpívat jsme na konci zkoušeli, a zapojili jsme se do toho všichni :-)

Taky jsem jela zase ke "známé" ze Zlína do Marblehead, kterou jsem potkala až tady, a zase to bylo úžasné s jejima 3 dětma :-).

(na dědečkovo přání:-))Next day, I went to Andover – another suburb of Boston, where lives a family, whom my coordinator is friend with. They are from India and have two daughters, who attend a high school, that is considered to be the best high school at least in East America. It's a bording school, which means that 90% of that school are students from the whole United States, Europe and Asia. They stay whole year, eat at the school and sleep in dormitories. Looks kind of like a college, every building presents a different department, and they have to go outside to get from one building to a different one. I might go there once again and for one day follow the older daughter's schedule. They both were very friendly and nice, and we had all the time something to talk about.

Od té doby se nic moc nedělo, zase to všechno rychle ubíhalo.... Až teďka v neděli celým městem otřesla strašná zpráva. Jeden kluk z naší střední školy se zabil v autě, v noci ze soboty na neděli. Člověk si ani neuvědomí, že takové věci se fakt dějí, dokud se to nestane v jeho blízkosti. Byl stejně starý jako já, a údajně trochu pod vlivem alkoholu. V pondělí jsme byli všichni v černém, a na chodbách bylo ráno hrobové ticho, nikdo neměl chuť s nikým mluvit. Většina učitelů je z toho taky úplně špatná, pořád se nás ptají jestli jsme v pořádku, že kdyžtak můžeme odejít – máme na to speciální třídu s poradcema, když někdo nezvládne být ve třídě.... Upřímnou soustrast jeho rodině :-(

Mějte se pěkně, a hlavně se opatrujte.......