Tak včera ve škole to bylo docela šílené...... Skoro všechny třídy mám s mladšíma děckama, sem tam je tam nějaký "Senior", ale nikoho tak většinou neznám, na obědě jsem taky seděla sama a psala úlohu do matiky (asi jednu čtvrtinu z celé úlohy- tu co jsem chápala), nejvíc mě bavila piano lab, a to byla jediná delší chvíle kdy jsem nebrečela. Jinak celý den jsem měla strašnou krizi a doufám že už tady nic takového mít nebudu, protože jsem brečela v hodinách, asi tak každých 5 - 10 minut. A když jsem měla volnou hodinu, šla jsem říct svojí Conseulor, jestli by mě mohla dát do jiné třídy US history, protože jak už jsem tady psala, ta původní byla hrozně těžká, moc čtení a moc neznámých slov.... No a jak jsem na ni asi 15 minut čekala, tak už jsem z toho brečení byla úplně rudá a oteklá, takže jsem to před ní už nezakryla..... byla na mě hrozně hodná, přehodila mi třídu, a šla se mnou do mojí následující hodiny- francouzštiny, kde je strašně hodná paní profesorka, a to jsem se dostala do fáze zalykání, a histerického pláče, kdy jsem se ani pořádně nadechnout nemohla, a Conseulor mě objala, a profesorka mě držela za ruku, a říkala že to bude dobré a že chápe jak je to těžké.... a v té hodině to bylo taky celkem dobré, docela jsem i rozumněla, a byla jsem ráda že se mě na nic neptá, a ostatní taky ne, protože všichni na mě mohli poznat že jsem brečela.
Ale poslední dvě hodiny, Angličtina a History, tam jsem zase brečela..... angličtina mi přijde docela těžká, a příští pátek píšeme už test z neznámých slovíček :-( v history jsme se zatím neučili, jenom nám učitel, který je uplně dobrý něco říkal jak to bude probíhat a tak....
Když jsem přišla domů, volala jsem s Helenkou- mojí opravdovou sestřičkou, a brečela tam, a přišel Dennis a ptal se jestli jsem v pohodě, tak jsem řekla že ne, protože to byla pravda, ukončila jsem hovor do Zlína, a pak jsme hodinu a půl seděli v mojem pokoji na posteli, já jsem smrkala jeden kapesník za druhým, zase histerický pláč a Vivian s Dennisem a Sunnym se mě snažili uklidňovat, Dennis mě objal, a říkal že prostě je to teď ze začátku nejtěžší, a já jsem si říkala jaká jsem blbá že jsem do toho programu šla, protože vůbec nejsem tak statečná, a uvažovala jsem i že bych tady byla jenom na jeden semestr, protože se mi strašně strašně strašně stýská, a kdykoliv si na to vzpomenu, brečím. K večeru jsem telefonovala aj s Adélkou :-* a psala si s Martinkou :-* ale když mi říkají že mě mají rády a že jim chybím tak mě to zase tak dojímá že zase brečím, takže jsem brečela furt....
Když přišla z práce Carol, tak jí asi Dennis nebo Vivian řekli že jsem brečela, tak mě objala, a nemusím říkat co jsem zase začala..... Dali jsme si pizzu.... a uplně večer jsme s Carol hrály Blocus a Yatzee (super hry), takže jsem neměla čas přemýšlet nad domovem, takže další chvíle bez slz..... ale napuchlá už jsem byla za celý den pořádně, takže to za večer už nesplasklo.... Úplně potom večer jsem napsala včerejší zápis do blogu, a šla spat přesně o půlnoci, když už jsem nemohla udržet ani otevřené svoje malé zarudlé oči...
Ráno to bylo super, jely jsme s Carol pro Beccu, a jely jsme nakupovat! Poprvé co jsem tady! :-) Měli neskutečný výběr, uplně jsem žasla, vybrala jsem si tam docela dost věcí, Carol taky, a Rebecca jenom jednu věc, a šly tam na oběd, pak jsme ju zavezly domů a s hostmum ještě jely do jednoho obchodu, kde jsem si koupila džíny Calvin Klein za necelých 20 dolarů, nějaké trička a mikiny... :-) A zachvíli jdu k Rebecce, pozvali mě na večeři, a večer k nim přijdou i nějací spolužáci, tak uvidíme.... jak se vrátím, tak sem možná ještě napíšu :-)
sobota 5. září 2009
pátek 4. září 2009
First day of school
Ve středu se nic moc zvláštního nestalo, akorát jsem měla sraz s Rebeccou a jejíma třeba kamarádama, a byli jsme v domě toho jednoho, seděli jsme u stolu a oni si povídali, ale tak rychle, že jsem jim nerozumněla skoro ani slovo! Takže když mě potom jeden z nich dovezl domů, byla jsem z toho taková mimo, že jsem brečela.... Potom jsem už celý den byla doma.... vlastně jsme ještě ráno nakoupili, protože jsem se chystala vařit Lečo! Říkala jsem jim že většině lidí co znám to nechutná, ale oni přestože jsou Američani, jí dobrovolně zeleninu, takže tu byla větší šance, že jim to bude chutnat! Sice to vypadalo spíš jako hodně hustá polívka, a museli jsme to jíst lžící z hlubokého talíře, ale chutnalo jim to, a všichni jsme si přidali, tak jsem měla radost :-)
Dostávám se k mému prvnímu školnímu dni...... ráno jsem měla budík na šest hodin, po několika minutách zvonění budíku u mé hlavy jsem se konečně probudila, nachystala oběd a všechno potřebné a vyrazili jsme s hosdad, Vivian a pejsem Sunnym na školní autobus - asi 5 minut cesty..... málem mi to ujelo, vyrazili jsme moc pozdě, ale řidič na mě počkal :-D Nic extra, ten slavný "žlutý autobus".... Ve škole jsem čekala na Rebbecu, která mi měla dělat průvodce po škole, že mě vždycky vyzvedne v učebně a odvede do druhé. Ale ona nikde, ale naštěstí tam přišla jiná čtvrťačka kterou jsem trošku znala, tak mě vzala za Rebeccou a domluvily jsme se. Pak jsem seděla hodinu a půl v Guidance, kde jsem si opisovala rozvrh, mluvila s mojí Conseulor - paní, která má na starosti můj rozvrh a tak celkově mě celou, a pak pro mě přišla Rebecca a šly jsme do auditoria, kde mluvila ředitelka, a nový zástupce, kterého jsem neposlouchala, protože jsem brečela.... to byla chvíle kdy se na mě nikdo nedíval, tak jsem si pobrečela...Jenom tak, ze smutku... Protom jsme šli všichni do homeclass, kde musíme každý den před vyučováním sedět 5 minut, než půjdem na první hodinu... No a pak to začalo. Projeli jsme celý rozvrh prvního dne, včetně posledního bloku, který tam neměl být. Hodina měla jenom 15 minut, protože jsme začli až v 11, s pauzou na oběd a kraťoučkýma přestávkama. Z předmětů jsem byla trochu vykulená, protože jsem učitelům skoro nerozumněla, nejvíc mě bavilo nečekaně Piano Lab, v Chorusu jsme zatím nezpívali, tak uvidíme jak to bude vypadat :-) Ale v US history jsem měla krapet problém.... dostali jsme asi 16 hustě popsaných stránek na přečtení na úterý, a když jsem se na to podívala, tak jsem tak půlku slov skoro z každé věty neznala, takže jsem musela dneska poprosit moji Conseulor ať mě dá do jiné třídy, protože ASSE vyžaduje abych měla US History... Doma jsem měla menší krizi, zase jsem brečela, i ve škole to na mě občas přišlo, ale to byly jen slzy v očích..... Večer jsem musela skoro do každého předmětu vyplnit nějaký dotazník, jakože jméno, co mě baví, které téma předmětu a tak..... podepsat od rodičů a spát! :-)
Dostávám se k mému prvnímu školnímu dni...... ráno jsem měla budík na šest hodin, po několika minutách zvonění budíku u mé hlavy jsem se konečně probudila, nachystala oběd a všechno potřebné a vyrazili jsme s hosdad, Vivian a pejsem Sunnym na školní autobus - asi 5 minut cesty..... málem mi to ujelo, vyrazili jsme moc pozdě, ale řidič na mě počkal :-D Nic extra, ten slavný "žlutý autobus".... Ve škole jsem čekala na Rebbecu, která mi měla dělat průvodce po škole, že mě vždycky vyzvedne v učebně a odvede do druhé. Ale ona nikde, ale naštěstí tam přišla jiná čtvrťačka kterou jsem trošku znala, tak mě vzala za Rebeccou a domluvily jsme se. Pak jsem seděla hodinu a půl v Guidance, kde jsem si opisovala rozvrh, mluvila s mojí Conseulor - paní, která má na starosti můj rozvrh a tak celkově mě celou, a pak pro mě přišla Rebecca a šly jsme do auditoria, kde mluvila ředitelka, a nový zástupce, kterého jsem neposlouchala, protože jsem brečela.... to byla chvíle kdy se na mě nikdo nedíval, tak jsem si pobrečela...Jenom tak, ze smutku... Protom jsme šli všichni do homeclass, kde musíme každý den před vyučováním sedět 5 minut, než půjdem na první hodinu... No a pak to začalo. Projeli jsme celý rozvrh prvního dne, včetně posledního bloku, který tam neměl být. Hodina měla jenom 15 minut, protože jsme začli až v 11, s pauzou na oběd a kraťoučkýma přestávkama. Z předmětů jsem byla trochu vykulená, protože jsem učitelům skoro nerozumněla, nejvíc mě bavilo nečekaně Piano Lab, v Chorusu jsme zatím nezpívali, tak uvidíme jak to bude vypadat :-) Ale v US history jsem měla krapet problém.... dostali jsme asi 16 hustě popsaných stránek na přečtení na úterý, a když jsem se na to podívala, tak jsem tak půlku slov skoro z každé věty neznala, takže jsem musela dneska poprosit moji Conseulor ať mě dá do jiné třídy, protože ASSE vyžaduje abych měla US History... Doma jsem měla menší krizi, zase jsem brečela, i ve škole to na mě občas přišlo, ale to byly jen slzy v očích..... Večer jsem musela skoro do každého předmětu vyplnit nějaký dotazník, jakože jméno, co mě baví, které téma předmětu a tak..... podepsat od rodičů a spát! :-)
úterý 1. září 2009
Úterý večer
Tak sme se obě dvě s Vivian dostaly do sboru, Vivian do mladšího, já do staršího! :-) Jsem za to strašně moc šťastná, hrozně mě to povzbudilo.... nojo, zpívání mi vždycky pomůže... :-) Občas jsem té milé paní nerozumněla, ale hned mi to vysvětlila... je to divné, když ty pojmy znám v češtině, a v angličtině tomu nerozumím :-D ale nebyl to sám dirigent, takže ještě ten si nás přezkouší, a sám zařadí do hlasu... :-)
Jinak dneska jsem byla skoro celý den s Rebeccou, a uplně mi ve všem pomohla, dost jsme si rozumněly, miluje boty, tak sem se dívala na její docela slušnou sbírku, a poslouchaly sme americkou hudbu, máme společné nějaké oblíbené písničky (Macy Gray- I try, Nat King Cole - LOVE...) A byly jsme na obědě - nečekaně sendwich, přišel(přijel) tam za náma i jeden kluk, který bude taky "Senior", a byl tam s náma asi pět minut a pak zase odjel :-D A my s Rebeccou jsme šly do školy, zkusit můj locker - skříňku, a asi 3x se mi to nepodařilo otevřít, to se musí otáčet ve speciálním pořadí první to nějak zamotat, jakože vynulovat, pak po směru hodinových ručiček, pak proti směru, ale musí se přejít přes to číslo co bylo první, a to třetí číslo je zase po směru, a už to nemusí byt o celé kolečko, takže prostě zmatené.... ale potom už jsem na to přišla, a už se mi to povedlo asi 5x za sebou, tak jsem na sebe byla pyšná, že umím odemčít americkou skříňku :-D Taky jsme prošly všechny třídy kde budu, to je tak strašně moc velká škola! Všude to vypadá stejně, takže stejnak se moc neorientuju... ale Rebecca je ten poradce, je jich na škole asi dost, a oni asi ten první týden budou vždycky odcházet z hodin dřív, a vyzvednou nové studenty ve třídě, a dovedou je do jiné třídy, tak aspoň nějaká záchrana :-)
Potkaly jsme plno učitelů, jsou tady všichni strašně přátelští, jsou spíš jako kamarádi, než jako učitelé... Možná je to tím, že tady nemají tykání a vykání, takže říkají i učitelům Hello! or Hi!.... ale zatím jsem je vídala jednom na chodbách, uvidíme co v hodinách :-)
Když jsme jeli za Rebeccou, tak jsme se s Dennisem bavili o jídle, a říkal že když budu něco chtít, cokoliv, že prostě mám jít a vzít, si to, že prostě tady je to normální... Mně to normální nepřišlo, takže jsem se buď zeptala vždycky, nebo oni mi sami nabízeli. A nebo když budu mít ráda něco, třeba šunku, že ju mám napsat na seznam ať mi ju koupí co nejdřív :-) To byla přínosná debata myslím :-) (fakt!)
No, pak jsem doma krapet pohrála na saxík, zavolala našim a pak jsme jeli na ten konkurz, byla jsem tak nervźní, ale nebylo to zas tak moc těžké, jenom jsme musely dělat nějaké hlasové cvičení a tak... :-)
Večer Dennis četl Vivian pohádky z Českoslovenka, a přišla z práce i Carol, a poslouchali jsme - Krakonoše, byla sranda říkat jim jak se to vyslovuje, ale docela jim to šlo (Krakonous) :-)
Večer jeden hovor ještě s Adélkou, a už bych měla jít spát....
Ale strašně se mi stýská.... psala mi Martinka z Česka, že byli první den ve škole... tak strašně ráda bych tam byla s něma.... ne že by to tady nebylo dobré, všichni jsou na mě hrozně hodní, ale hrozně mi všichni chybí, úplně nepopsatelně, kdo nezažil, neví....... :-(
Pokusím se psát sem co nejčastěc, vidím to tak na jednou za 2 - 3 dny, neska 2 příspěvky za den - to byla vyjímka :-)
Jinak dneska jsem byla skoro celý den s Rebeccou, a uplně mi ve všem pomohla, dost jsme si rozumněly, miluje boty, tak sem se dívala na její docela slušnou sbírku, a poslouchaly sme americkou hudbu, máme společné nějaké oblíbené písničky (Macy Gray- I try, Nat King Cole - LOVE...) A byly jsme na obědě - nečekaně sendwich, přišel(přijel) tam za náma i jeden kluk, který bude taky "Senior", a byl tam s náma asi pět minut a pak zase odjel :-D A my s Rebeccou jsme šly do školy, zkusit můj locker - skříňku, a asi 3x se mi to nepodařilo otevřít, to se musí otáčet ve speciálním pořadí první to nějak zamotat, jakože vynulovat, pak po směru hodinových ručiček, pak proti směru, ale musí se přejít přes to číslo co bylo první, a to třetí číslo je zase po směru, a už to nemusí byt o celé kolečko, takže prostě zmatené.... ale potom už jsem na to přišla, a už se mi to povedlo asi 5x za sebou, tak jsem na sebe byla pyšná, že umím odemčít americkou skříňku :-D Taky jsme prošly všechny třídy kde budu, to je tak strašně moc velká škola! Všude to vypadá stejně, takže stejnak se moc neorientuju... ale Rebecca je ten poradce, je jich na škole asi dost, a oni asi ten první týden budou vždycky odcházet z hodin dřív, a vyzvednou nové studenty ve třídě, a dovedou je do jiné třídy, tak aspoň nějaká záchrana :-)
Potkaly jsme plno učitelů, jsou tady všichni strašně přátelští, jsou spíš jako kamarádi, než jako učitelé... Možná je to tím, že tady nemají tykání a vykání, takže říkají i učitelům Hello! or Hi!.... ale zatím jsem je vídala jednom na chodbách, uvidíme co v hodinách :-)
Když jsme jeli za Rebeccou, tak jsme se s Dennisem bavili o jídle, a říkal že když budu něco chtít, cokoliv, že prostě mám jít a vzít, si to, že prostě tady je to normální... Mně to normální nepřišlo, takže jsem se buď zeptala vždycky, nebo oni mi sami nabízeli. A nebo když budu mít ráda něco, třeba šunku, že ju mám napsat na seznam ať mi ju koupí co nejdřív :-) To byla přínosná debata myslím :-) (fakt!)
No, pak jsem doma krapet pohrála na saxík, zavolala našim a pak jsme jeli na ten konkurz, byla jsem tak nervźní, ale nebylo to zas tak moc těžké, jenom jsme musely dělat nějaké hlasové cvičení a tak... :-)
Večer Dennis četl Vivian pohádky z Českoslovenka, a přišla z práce i Carol, a poslouchali jsme - Krakonoše, byla sranda říkat jim jak se to vyslovuje, ale docela jim to šlo (Krakonous) :-)
Večer jeden hovor ještě s Adélkou, a už bych měla jít spát....
Ale strašně se mi stýská.... psala mi Martinka z Česka, že byli první den ve škole... tak strašně ráda bych tam byla s něma.... ne že by to tady nebylo dobré, všichni jsou na mě hrozně hodní, ale hrozně mi všichni chybí, úplně nepopsatelně, kdo nezažil, neví....... :-(
Pokusím se psát sem co nejčastěc, vidím to tak na jednou za 2 - 3 dny, neska 2 příspěvky za den - to byla vyjímka :-)
Úterý ráno
Tak jsem se zase po nějaké době dostala k zápisu...
Svatba byla pěkná, trošku míň "formální" než u nás, prostě americká :-) Všichni se tam seznamovali s ostatníma, já jsem byla vždycky představovaná jako "exchange student from Czech republic" a všechny reakce byly skoro stejné: Oh, really? That's so exciting! Welcome! :-)
Fotky ze svatby jsou kdyžtak na rajčeti. Bylo docela dost chladno v ten den, myslím že jsem byla nejnavlečenější člověk ze všech, ale všichni byli pěkně oblečení, i přesto, že ráno pršelo a byla fakt dost velká zima.....Po obřadu jsme všichni jeli do takové restaurace, kde všichni asi 2 hodiny mluvili, popíjeli drinky, a potom se otevřel velký sál, kde byla slavnostní večeře, nevěstin táta říkal nějaké vtipné věci o nevěstě, kterým jsem moc nerozumněla, ale všichni se smáli, takže to asi bylo vtipné :-D Na vačeři jsme měli možnost vybrat si z asi 3 jídel (už ale asi před dvěma měsíci), a celá naše rodina měla rybu s rýží, s fazolkama a citrónem, ale ta rýže byla hnědá,a ještě k tomu politá nějakou hnědou šťávou, takže jsem snědla jenom rybu...... No, po večeři se tancovalo, i nevěsta s ženichem samotní, a pak už všichni, hráli tam takové píšničky jako I feel good a tak.... :-)
Večer úplně večer jsme odjeli na naši chatu, a další den ráno jsme jeli zase na farmu nevěstiných rodičů, kde byla ještě "snídaně". Zase tam bylo strašně moc jídla, a každý si dal co chtěl..... pak jsem se šla projít s hostrodiči, a jejich pejskem Sunnym. Po procházce jsme se rozloučili se všemi, a vyrazili zpátky do Massachusetts. Přijeli jsme k večeru, ještě jsem volala s Adu a s našima, strašně strašně moc se mi stýská :-(, a potom jsme se dívali s hostrodiči na video, které mi vyrobil děda (děkuju! :-)) jak jsem byla malá, a jak jsem rostla, a videa z různých koncertů a tak.... :-) a potom už bylo pozdě, tak jsem šla spát.
Včera jsem vstala chvilku před 10, malá Vivian spala u kamarádky, a Carol byla v práci, tak jsme se jenom s hostdad Dennisem vydali na zastávku vlaku, která je asi 10 minut rychlé chůze od domu, a jeli do Bostonu. Šli jsme do kancelář Carol, na oběd všichni tři, a potom jsem měla sraz s ASSE zástupcem Mohanem, který mi ukázal skoro celý Boston..... Je to opravdu nádherné město, a strašně vstřícní lidé..... viděla jsem Boston Harbor, Faneuil Hall (Quincy market- takový velký trh plný maličkých
restaurací, nebo spíš stánků na jídlo), Italskou čtvrť, kde jsme si sedli v maličké, ale populární cukrárně, a dali si zákusek, Prudential- jedna z nejvyšších budov tady, má 52 pater a nahoře je vyhlídka na celé město..... Potom mě zavezl vlakem zpátky na naše přeměstí - Westwood, kde už mě čekal Dennis, a naštěstí s autem! Protože mě hrozně bolely nohy, po celém dni chození... Hned co jsem přišla domů, volal mi bývalý spolužák, který je v Oklahomě, a mluvili jsme asi hodinu..... (a to jsem původně plánovala jít hned spát) pak jsem ještě volala s Adu, která už dorazila do Portlandu! :-)
Dneska jsem si krapet přivstala (asi o hodinu a třičtvrtě), abych mohla dát všechny fotky z foťáku do počítače, a potom i na rajče, a napsat ještě něco sem....... jinak zachvíli jdu k jedné mojí budoucí spolužačce Rebece, která by měla být něco jako moje "poradkyně", protože jsem ve škole nová, a každý nový student má někoho takového, který mu ze začátku pomáhá najít třídu, nebo něco poradit a tak :-) A večer máme obě s Vivian konkurz do Youth choir Pro Musica, tak nám držte pěsti! :-)
Svatba byla pěkná, trošku míň "formální" než u nás, prostě americká :-) Všichni se tam seznamovali s ostatníma, já jsem byla vždycky představovaná jako "exchange student from Czech republic" a všechny reakce byly skoro stejné: Oh, really? That's so exciting! Welcome! :-)
Fotky ze svatby jsou kdyžtak na rajčeti. Bylo docela dost chladno v ten den, myslím že jsem byla nejnavlečenější člověk ze všech, ale všichni byli pěkně oblečení, i přesto, že ráno pršelo a byla fakt dost velká zima.....Po obřadu jsme všichni jeli do takové restaurace, kde všichni asi 2 hodiny mluvili, popíjeli drinky, a potom se otevřel velký sál, kde byla slavnostní večeře, nevěstin táta říkal nějaké vtipné věci o nevěstě, kterým jsem moc nerozumněla, ale všichni se smáli, takže to asi bylo vtipné :-D Na vačeři jsme měli možnost vybrat si z asi 3 jídel (už ale asi před dvěma měsíci), a celá naše rodina měla rybu s rýží, s fazolkama a citrónem, ale ta rýže byla hnědá,a ještě k tomu politá nějakou hnědou šťávou, takže jsem snědla jenom rybu...... No, po večeři se tancovalo, i nevěsta s ženichem samotní, a pak už všichni, hráli tam takové píšničky jako I feel good a tak.... :-)
Večer úplně večer jsme odjeli na naši chatu, a další den ráno jsme jeli zase na farmu nevěstiných rodičů, kde byla ještě "snídaně". Zase tam bylo strašně moc jídla, a každý si dal co chtěl..... pak jsem se šla projít s hostrodiči, a jejich pejskem Sunnym. Po procházce jsme se rozloučili se všemi, a vyrazili zpátky do Massachusetts. Přijeli jsme k večeru, ještě jsem volala s Adu a s našima, strašně strašně moc se mi stýská :-(, a potom jsme se dívali s hostrodiči na video, které mi vyrobil děda (děkuju! :-)) jak jsem byla malá, a jak jsem rostla, a videa z různých koncertů a tak.... :-) a potom už bylo pozdě, tak jsem šla spát.
Včera jsem vstala chvilku před 10, malá Vivian spala u kamarádky, a Carol byla v práci, tak jsme se jenom s hostdad Dennisem vydali na zastávku vlaku, která je asi 10 minut rychlé chůze od domu, a jeli do Bostonu. Šli jsme do kancelář Carol, na oběd všichni tři, a potom jsem měla sraz s ASSE zástupcem Mohanem, který mi ukázal skoro celý Boston..... Je to opravdu nádherné město, a strašně vstřícní lidé..... viděla jsem Boston Harbor, Faneuil Hall (Quincy market- takový velký trh plný maličkých
restaurací, nebo spíš stánků na jídlo), Italskou čtvrť, kde jsme si sedli v maličké, ale populární cukrárně, a dali si zákusek, Prudential- jedna z nejvyšších budov tady, má 52 pater a nahoře je vyhlídka na celé město..... Potom mě zavezl vlakem zpátky na naše přeměstí - Westwood, kde už mě čekal Dennis, a naštěstí s autem! Protože mě hrozně bolely nohy, po celém dni chození... Hned co jsem přišla domů, volal mi bývalý spolužák, který je v Oklahomě, a mluvili jsme asi hodinu..... (a to jsem původně plánovala jít hned spát) pak jsem ještě volala s Adu, která už dorazila do Portlandu! :-)
Dneska jsem si krapet přivstala (asi o hodinu a třičtvrtě), abych mohla dát všechny fotky z foťáku do počítače, a potom i na rajče, a napsat ještě něco sem....... jinak zachvíli jdu k jedné mojí budoucí spolužačce Rebece, která by měla být něco jako moje "poradkyně", protože jsem ve škole nová, a každý nový student má někoho takového, který mu ze začátku pomáhá najít třídu, nebo něco poradit a tak :-) A večer máme obě s Vivian konkurz do Youth choir Pro Musica, tak nám držte pěsti! :-)
sobota 29. srpna 2009
4. den v USA...
Omlouvám se, ale asi nebudu mít čas psát sem každý den.... ale jednou za 2 nebo tři dny by se to mohlo povést, a pokusím se vždycky tak nějak napsat co se dělo.....
Takže ve čtvrtek, 2. den co jsem přijela jsme vyrazili do vedlejšího státu - Vermont, kde se bude vdávat dcera známých od mojí rodiny..... Po cestě jsme hodili řeč s hostdad, a říkal že když budu cokoliv potřebovat, že se jim mám svěřit a oni mi pomůžou, nebo když budu chtít někam zavézt, odvézt, přivézt, že mu mám říct a on mě tam hodí ;-) Po cestě jsme se stavili na jídlo - sendwich, a bylo to strašně dobré..... tady si můžu vybrat cokoliv, a oni mi to do toho sendviče dají, a když jsem něčemu nerozumněla, a ani hostmum nevěděla jak mi to má vysvětlit, tak mi to paní za pultem přinesla ochutnat! (mimochodem byla to hořčice a kyselé okurky :-D) To by se u nás asi vživotě nestalo....
Nebo když jsme šli nakupovat, skládala jsem věci do papírových tašek :-P tak přišly dvě prodavačky a pomáhaly mi, a pak ještě jedna další s námi šla k autu a odvezla vozík! V oddělení ovoce-zelenina to vypadalo jako kdyby od nás vybrali ty nejhezčí kusy a daly je sem, fakt všechno bylo krásné a čerstvé...... nemusí se tím člověk prohrabovat a vybírat pěkné, protože tu je pěkné všechno! No, tolik k jídlu..... ale moc mi tu chutná, fakt.... včera moje hostmum Carol uvařila něco mexického, byla to jakože rozehřátá pita, do které se dala avokádová pomazánka, dušené kuřecí maso, vařená paprika a cibule, a na to taková jemně pálivý tomatový sauce, a bylo to strašně dobré...... :-)
No, a když jsme přijeli do toho Vermontu,
cesta trvala asi 3 hodiny, tak jsem byla chvíli na netu, a potom jsme jeli na farmu nevěstiných rodičů, kde bylo "barbecue", a tam jsem se zase se všemi seznámila, všichni stejně jako ve škole říkali "ohh, that's exciting!" nebo "that's so cool!!" :-) A ptali se jak dlouho tu jsem, jak dlouho tu budu, a hodně z nich říkalo že byli v Praze! A znají Pilsner urqell.... :-P Bylo tam strašně moc jídla, grilované maso, saláty, dokonce jeden chleba, který vypadal, a chutnal skoro jako český! :-D Vrátili jsme se unavení až pozdě večer.....
Včera jsme jeli do Quenchee Gorge, to je takové turistické místo, něco jako taková propast, dole teče voda, a potom jsme došli i k té vodě dolů.... A zase jsme obědvali sendwich...... Potom jsme ještě jeli do něčeho jako je výstava ptáků, jako jsou sovy a orli, prohlídli jsme si je, a ještě tam byla ukázka jak lítají, co je pro ně specifické a tak..... no, něčemu jsem rozumněla víc, něčemu míň....... ale bylo to tam pěkné ;-) Večer jsme se v naší pronajaté ubikaci dívali na Wizard of Oz (čaroděj ze země Oz), překvapivě v angličtině, ale tak zhruba jsem věděla o co se jedná a docela to i pochopila :-D
A dneska pojedeme zachvíli na svatbu (ikdyž tady prší a má to být venku), a večer bude slavnostní večeře, tak sem pak napíšu jaká je pravá americká svatba :-)
Takže ve čtvrtek, 2. den co jsem přijela jsme vyrazili do vedlejšího státu - Vermont, kde se bude vdávat dcera známých od mojí rodiny..... Po cestě jsme hodili řeč s hostdad, a říkal že když budu cokoliv potřebovat, že se jim mám svěřit a oni mi pomůžou, nebo když budu chtít někam zavézt, odvézt, přivézt, že mu mám říct a on mě tam hodí ;-) Po cestě jsme se stavili na jídlo - sendwich, a bylo to strašně dobré..... tady si můžu vybrat cokoliv, a oni mi to do toho sendviče dají, a když jsem něčemu nerozumněla, a ani hostmum nevěděla jak mi to má vysvětlit, tak mi to paní za pultem přinesla ochutnat! (mimochodem byla to hořčice a kyselé okurky :-D) To by se u nás asi vživotě nestalo....
Nebo když jsme šli nakupovat, skládala jsem věci do papírových tašek :-P tak přišly dvě prodavačky a pomáhaly mi, a pak ještě jedna další s námi šla k autu a odvezla vozík! V oddělení ovoce-zelenina to vypadalo jako kdyby od nás vybrali ty nejhezčí kusy a daly je sem, fakt všechno bylo krásné a čerstvé...... nemusí se tím člověk prohrabovat a vybírat pěkné, protože tu je pěkné všechno! No, tolik k jídlu..... ale moc mi tu chutná, fakt.... včera moje hostmum Carol uvařila něco mexického, byla to jakože rozehřátá pita, do které se dala avokádová pomazánka, dušené kuřecí maso, vařená paprika a cibule, a na to taková jemně pálivý tomatový sauce, a bylo to strašně dobré...... :-)
No, a když jsme přijeli do toho Vermontu,
cesta trvala asi 3 hodiny, tak jsem byla chvíli na netu, a potom jsme jeli na farmu nevěstiných rodičů, kde bylo "barbecue", a tam jsem se zase se všemi seznámila, všichni stejně jako ve škole říkali "ohh, that's exciting!" nebo "that's so cool!!" :-) A ptali se jak dlouho tu jsem, jak dlouho tu budu, a hodně z nich říkalo že byli v Praze! A znají Pilsner urqell.... :-P Bylo tam strašně moc jídla, grilované maso, saláty, dokonce jeden chleba, který vypadal, a chutnal skoro jako český! :-D Vrátili jsme se unavení až pozdě večer.....
Včera jsme jeli do Quenchee Gorge, to je takové turistické místo, něco jako taková propast, dole teče voda, a potom jsme došli i k té vodě dolů.... A zase jsme obědvali sendwich...... Potom jsme ještě jeli do něčeho jako je výstava ptáků, jako jsou sovy a orli, prohlídli jsme si je, a ještě tam byla ukázka jak lítají, co je pro ně specifické a tak..... no, něčemu jsem rozumněla víc, něčemu míň....... ale bylo to tam pěkné ;-) Večer jsme se v naší pronajaté ubikaci dívali na Wizard of Oz (čaroděj ze země Oz), překvapivě v angličtině, ale tak zhruba jsem věděla o co se jedná a docela to i pochopila :-D
A dneska pojedeme zachvíli na svatbu (ikdyž tady prší a má to být venku), a večer bude slavnostní večeře, tak sem pak napíšu jaká je pravá americká svatba :-)
středa 26. srpna 2009
Jsem tady!!!
Ahojte z USA!! Tak jsem šťastně (smutně) dorazila do Spojených Států Amerických..... v letadlech nebyly skoro žádné problémy, z Prahy do Atlanty jsem seděla vedle sympatické američanky, 
která pracuje v Česku, ale moc toho česky neumí, a se vším mi poradila, a seděla jsem u okýnka, takže krásný výhled :-) V Atlantě byl trošku chaos, ale všechno bylo krásně označené, takže jsem všechno bez problémů našla.... A když nebyly značky, tak tam poblíž stál nějaký člověk, který mi vždycky poradil, dokonce tam byla jedna pracovnice co uměla česky, takže menší problémy se špatným formulářem(který mi dali v letadle špatně) mi vysvětlila a pomohla opravit ;-) A navíc nás letělo víc, takže jsme si mohli pomáhat :-) Let z Atlanty do Bostonu to trvalo jenom 2 hodiny, takže nic moc dlouhého, seděla jsem vedle paní a pána, kteří tam měli vedle přes uličku i své děti, ale nebavili jsme se cestou (jen když jsem je 2x prosila jestli bych mohla projít :-D) a až na konci cesty se se mnou paní začala bavit, a říkala že taky měli exchange studenta, Francouzsku, a že to bylo fajn, a že budu mít skvělý zážitek a tak :-)
Rodina mě poznala okamžitě už jak jsem vyjížděla po eskalátoru, a nemohla jsem si přát lepší přivítání! Měli transparenty Vítej Kája, a moje "americká sestřička"
Vivian ke mně hned běžela a objala mě, a potom i všichni ostatní, fotili jsme se, a byli ke mně hrozně milí..... Domů s námi jel i ASSE zástupce Mohan, mluvila jsem s našima, pak mi dali ještě pizzu, a protože už to bylo asi v 10 večer místího času (takže 4 ráno u nás) tak jsem šla spát ve svém krásném modrém pokoji s veelkou a pohodlnou postelí :-)
Ráno mně vzbudila Vivian, a šli jsme s hostdad Dennisem a Vivian do školy, doplnit rozvrh a měli jsme "schůzky" s vedením školy, se všema jsem si podávala ruku, všem se představovala, a všichni byli hrozně moc usměvaví, milí hodní a ochotní..... trošku nezvyk no.... :-) i nějaké studenty jsme ve škole potkali (nechápu co dělají ve škole o prázdninách :-D) a všichni se mi představovali, a zajímali se, a už jich znám asi deset, ale pamatuju si tak čtyři :-D Taky mi dali kód ke skříňce, kterou jsme pak asi půl hodiny na té obrovské škole hledali :-D přestávky jsou jenom 4 minuty, takže nechápu jak mám stihnout v té době jít do skříňky :-D jinak budu ve 12 grade, takže Seniors, a škola začíná 7:25 a končí 2:02 pm, a jednou asi za 3 týdny je "zkrácený den" jenom do dvanácti ;-)
Rozvrh budu mít:
- US History (povinné)
- English (povinné) - asi s prvákama, aby to nebylo pro mě zas tak těžké (hodně čtou a píšou eseje)
- Algebra II. - matika, která by "prej" mohla být pro mě lehká :-D
- French 2 - se zaměřením na konverzaci
- Piano lab - uvolnilo se pro mě jedno místečko, takže mě nakonec vezmou, a prej tam můžu hrát co budu chtít a potřebovat - svoje noty
- Chorus - možná....... můžu mít buď 5 nebo i 6 předmětů, takže se můžu rozhodnou, jestli jo nebo ne.... :-)
Band mi nevyšel, je to ve stejnou dobu jako jiný předmět, myslím že zrovna Piano lab, takže budu hrát na saxík buď jenom doma, nebo ještě v nějakém clubu po škole...... ;-)
Předměty jsou tady na škole každý den přeházené, a ne každý den jsou všechny předměty stejné - spíš vždycky se jeden vypustí.....a rozvrh se trochu posune, takže to co mám první den první hodinu, mám druhý den druhou hodinu, a třetí den třetí hodinu.... mezi tím mám nějaké volné hodiny, ale tam bude možná ten Chorus, nebo ještě Theatre, uvidíme.... Je to strašně zmatené, protože je každý den jakože osum hodin po 43 minutách, s přestávkami 4 minuty, a na oběd půl hodiny, a jak se ty předměty posunují, tak aby se vystřídal každý z osmi předmětů na každou hodinu, tak se to střídá po osmi dnech! A po osmém dni zase jedeme jakože od začátku, první předmět první hodina, a další den bude zase ten předmět druhou hodinu! Takže nemám stejný rozvrh v pondělí, a další pondělí, ale třeba v pondělí, a devátý školní den(až se vystřídá všech osum dní) - takže čtvrtek! Teda kdo tohle pochopí z mojeho vysvětlování je fakt dobrý :-D
S rozumněním je to zatím "docela" dobré, když vidí že něco nechápu, vysvětlí mi to pomalejc, nebo jinak.... ne že bych všechno chápala :-D ale jsou hodně ohleduplní ;-) Akorát s mojím vyjadřováním je to trochu horší, občas mi tam skočí ze dvě slovíčka za sebou česky, a pokračuju anglicky :-D
To je tak pro začátek všechno, mějte se všichni krásně! :-)
která pracuje v Česku, ale moc toho česky neumí, a se vším mi poradila, a seděla jsem u okýnka, takže krásný výhled :-) V Atlantě byl trošku chaos, ale všechno bylo krásně označené, takže jsem všechno bez problémů našla.... A když nebyly značky, tak tam poblíž stál nějaký člověk, který mi vždycky poradil, dokonce tam byla jedna pracovnice co uměla česky, takže menší problémy se špatným formulářem(který mi dali v letadle špatně) mi vysvětlila a pomohla opravit ;-) A navíc nás letělo víc, takže jsme si mohli pomáhat :-) Let z Atlanty do Bostonu to trvalo jenom 2 hodiny, takže nic moc dlouhého, seděla jsem vedle paní a pána, kteří tam měli vedle přes uličku i své děti, ale nebavili jsme se cestou (jen když jsem je 2x prosila jestli bych mohla projít :-D) a až na konci cesty se se mnou paní začala bavit, a říkala že taky měli exchange studenta, Francouzsku, a že to bylo fajn, a že budu mít skvělý zážitek a tak :-)Rodina mě poznala okamžitě už jak jsem vyjížděla po eskalátoru, a nemohla jsem si přát lepší přivítání! Měli transparenty Vítej Kája, a moje "americká sestřička"
Vivian ke mně hned běžela a objala mě, a potom i všichni ostatní, fotili jsme se, a byli ke mně hrozně milí..... Domů s námi jel i ASSE zástupce Mohan, mluvila jsem s našima, pak mi dali ještě pizzu, a protože už to bylo asi v 10 večer místího času (takže 4 ráno u nás) tak jsem šla spát ve svém krásném modrém pokoji s veelkou a pohodlnou postelí :-)
Ráno mně vzbudila Vivian, a šli jsme s hostdad Dennisem a Vivian do školy, doplnit rozvrh a měli jsme "schůzky" s vedením školy, se všema jsem si podávala ruku, všem se představovala, a všichni byli hrozně moc usměvaví, milí hodní a ochotní..... trošku nezvyk no.... :-) i nějaké studenty jsme ve škole potkali (nechápu co dělají ve škole o prázdninách :-D) a všichni se mi představovali, a zajímali se, a už jich znám asi deset, ale pamatuju si tak čtyři :-D Taky mi dali kód ke skříňce, kterou jsme pak asi půl hodiny na té obrovské škole hledali :-D přestávky jsou jenom 4 minuty, takže nechápu jak mám stihnout v té době jít do skříňky :-D jinak budu ve 12 grade, takže Seniors, a škola začíná 7:25 a končí 2:02 pm, a jednou asi za 3 týdny je "zkrácený den" jenom do dvanácti ;-)Rozvrh budu mít:
- US History (povinné)
- English (povinné) - asi s prvákama, aby to nebylo pro mě zas tak těžké (hodně čtou a píšou eseje)
- Algebra II. - matika, která by "prej" mohla být pro mě lehká :-D
- French 2 - se zaměřením na konverzaci
- Piano lab - uvolnilo se pro mě jedno místečko, takže mě nakonec vezmou, a prej tam můžu hrát co budu chtít a potřebovat - svoje noty
- Chorus - možná....... můžu mít buď 5 nebo i 6 předmětů, takže se můžu rozhodnou, jestli jo nebo ne.... :-)
Band mi nevyšel, je to ve stejnou dobu jako jiný předmět, myslím že zrovna Piano lab, takže budu hrát na saxík buď jenom doma, nebo ještě v nějakém clubu po škole...... ;-)
Předměty jsou tady na škole každý den přeházené, a ne každý den jsou všechny předměty stejné - spíš vždycky se jeden vypustí.....a rozvrh se trochu posune, takže to co mám první den první hodinu, mám druhý den druhou hodinu, a třetí den třetí hodinu.... mezi tím mám nějaké volné hodiny, ale tam bude možná ten Chorus, nebo ještě Theatre, uvidíme.... Je to strašně zmatené, protože je každý den jakože osum hodin po 43 minutách, s přestávkami 4 minuty, a na oběd půl hodiny, a jak se ty předměty posunují, tak aby se vystřídal každý z osmi předmětů na každou hodinu, tak se to střídá po osmi dnech! A po osmém dni zase jedeme jakože od začátku, první předmět první hodina, a další den bude zase ten předmět druhou hodinu! Takže nemám stejný rozvrh v pondělí, a další pondělí, ale třeba v pondělí, a devátý školní den(až se vystřídá všech osum dní) - takže čtvrtek! Teda kdo tohle pochopí z mojeho vysvětlování je fakt dobrý :-D
S rozumněním je to zatím "docela" dobré, když vidí že něco nechápu, vysvětlí mi to pomalejc, nebo jinak.... ne že bych všechno chápala :-D ale jsou hodně ohleduplní ;-) Akorát s mojím vyjadřováním je to trochu horší, občas mi tam skočí ze dvě slovíčka za sebou česky, a pokračuju anglicky :-D
To je tak pro začátek všechno, mějte se všichni krásně! :-)
neděle 5. července 2009
Prázdniny
Závěrečná instruktáž s ASSE byla 20.června v Praze, kde nám řekli všechny informace, trvala asi 5 hodin, dali nám žádosti o víza, termíny letů(odlítám 25. srpna z Prahy do Atlanty a z tama pak do Bostonu... ) a strašně moc dalších různých formulářů na vyplnění a ke konci přišli i exchange studenti, kteří byli v USA tento rok, takže nám o tom něco řekli, a všichni se shodli na tom, že to byl skvělý zážitek....
Zažádat o vízum jsme si museli sami, vyfotit se, vyplnit papíry a objednat se na ambasádě. S Adu jsme se tam objednaly na 21.7., ale na výběr byly jen časy 8:15, 8:30 a 8:45, tak jme zvolily ten nejpozdější, ale museli jsme i s rodiči vstávat ve 4, abychom tam ze Zlína stihli dojet. Ve frontě před ambasádou jsme stáli už 8:15, ale dovnitř nás po prohledání pustili až po třičtvrtě. Zaregistrovali jsme se, vzali si nějaké naše dokumenty, otisky prstů, a čekali jsme dvě a půl hodiny! Potom jsme měly obě menší pokec s pánem za přepážkou v angličtině... mě se ptali jestli jsem nervózní, proč chci jet do Ameriky, kdo to platí, co dělají moji rodiče, ségra - jestli se jí po mně bude stýskat... pak řekli že tam mám study hard, a že mi pošlou vízum do 2-3 dnů ;-)
Předměty ve škole asi budu mít nějaké hudební- piano lab, kde se hraje na klavír, to nevim jak si to představujou :-D, potom nějaký band, kde můžu hrát na saxík, a sbor....
Píšu si taky s jednou američankou, která bydlí v Bostonu, je o rok starší než já a ta mi hodně pomohla, zná taky jednu exchange studentku, která tam byla tento rok, a říkala že taky měla ze začátku trochu problémy s rozuměním, ale že se nemám bát na cokoliv se zeptat ještě jednou, že mi to klidně zopakují ;-)
Taky s rodinou si píšu, psali že kupují nějaké nové věci do mojeho pokoje a malují, abych se u nich cítila co nejlíp ;-)
Netěším se ale na balení. Věci které nechám doma si zabaví ségra, takže to musím pečlivě zvážit :-D ale na to je ještě dost času :-)
Zažádat o vízum jsme si museli sami, vyfotit se, vyplnit papíry a objednat se na ambasádě. S Adu jsme se tam objednaly na 21.7., ale na výběr byly jen časy 8:15, 8:30 a 8:45, tak jme zvolily ten nejpozdější, ale museli jsme i s rodiči vstávat ve 4, abychom tam ze Zlína stihli dojet. Ve frontě před ambasádou jsme stáli už 8:15, ale dovnitř nás po prohledání pustili až po třičtvrtě. Zaregistrovali jsme se, vzali si nějaké naše dokumenty, otisky prstů, a čekali jsme dvě a půl hodiny! Potom jsme měly obě menší pokec s pánem za přepážkou v angličtině... mě se ptali jestli jsem nervózní, proč chci jet do Ameriky, kdo to platí, co dělají moji rodiče, ségra - jestli se jí po mně bude stýskat... pak řekli že tam mám study hard, a že mi pošlou vízum do 2-3 dnů ;-)
Předměty ve škole asi budu mít nějaké hudební- piano lab, kde se hraje na klavír, to nevim jak si to představujou :-D, potom nějaký band, kde můžu hrát na saxík, a sbor....
Píšu si taky s jednou američankou, která bydlí v Bostonu, je o rok starší než já a ta mi hodně pomohla, zná taky jednu exchange studentku, která tam byla tento rok, a říkala že taky měla ze začátku trochu problémy s rozuměním, ale že se nemám bát na cokoliv se zeptat ještě jednou, že mi to klidně zopakují ;-)
Taky s rodinou si píšu, psali že kupují nějaké nové věci do mojeho pokoje a malují, abych se u nich cítila co nejlíp ;-)
Netěším se ale na balení. Věci které nechám doma si zabaví ségra, takže to musím pečlivě zvážit :-D ale na to je ještě dost času :-)
pondělí 16. února 2009
Nová rodina
Mám rodinu!! Budu bydlet ve Westwoodu, jednom z předměstí Bostonu, ve státě Massachusetts! Budu mít sympatickou host family - Dennis and Carol a dcera Vivian, která má deset roků. Dívala jsem se na mapě v Googlu na jejich dům, a na svou novou školu a už se těším až budu jezdit tím žlutým autobusem. Mají doma psa, a budu mít i svůj pokoj s velkou postelí. Odlétat mám někdy ke konci srpna, ale to je ještě daleko... :-) Mám i stránky školy, a pomalu se rozhoduju, jaké si dám předměty ke dvou povinným - angličtina a US history. S rodinou jsem v kontaktu, i moji rodiče si s nimi píšou, a napsala mi dokonce i Vivian, že se na mě moc těší :-)
Taky se na to těším, teďka na to pořád musím myslet.... A občas chodíme s Adu na konverzaci s rodilým mluvčím, a je to docela dost těžké!
Tak zatím paa :-)
Taky se na to těším, teďka na to pořád musím myslet.... A občas chodíme s Adu na konverzaci s rodilým mluvčím, a je to docela dost těžké!
Tak zatím paa :-)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)